"OUR CULT OUR PRIDE"
Články |
|
A máme tu první článek.... SKINHEADS, ROAD TO PERDITION... Móda ulice stála vždycky ruku v ruce s populární muzikou, obzvlášť mezi britskými teenagery z pracující třídy, kteří vždy používali obojí,vzhled i hudbu, jako sjednocující faktor pro vytvoření celonárodní ho mládežnického hnutí. Ranné příklady, zahrnující takzvané Tedy boys, kteří se stali synonymem pro Rock & Roll v padesátých letech dvacátého století a Mods, kteří provázeli zvuk moderního jazzu a R&B následujícím desetiletím. Ale ze všech kultůr, pro které byla hudba a móda stejně důležitá, žádná nebyla tak nesmírně dlouho trvající, jako hnutí, které se brzy stalo známé jako skinheads. Rozvoj skinheadského hnutí, může být vypozorován již v druhé polovině roku 67. V této době se Mods scéna hroutila a nová generace britské pracující mládeže se začala chápat v té době všudypřítomné hudby pocházející z Jamajky. Zatímco tehdejší střední třída hlásala vysoké ideály a užívala si opíjení se psychadeliky, teenageři z pracující třídy v britských městech hledali potěšení v hudbě a stylu, který byl pravým opakem světa hippies. Jak se blížila zima, první znaky nového, odlišného vzhledu, začaly kristalizovat uprostřed stále více sebevědomého stylu v a okolo Londýna. Někteří začali nosit účes ´College boy´ s vysokými nebo středními pěšinkami, k tomu Levi´s jeans, námořní modrou větrovou bundu, kabáty s prussky srolovanými předními cípy, Donkey kabáty a armádní nadbytkové nebo jiné pevné boty, hlavní podmínka byla vypadat dobře. Během následujícího jara, se styl stával stále vybroušenějším. Délka vlasů se postupně zkracovala a brzy se tento střih stal vzorem pro všechny. K tomu začaly být moderní košile Ben Sherman Oxfordweave, zatímco jeany začaly být nošeny ohrnuté. Zanedlouho byly záložky u kalhot užívány pro zdůraznění obuvy, z které byly neojblíbenější ty s okovanou špicí, vhodné pro boj- Cherry red boots nebo italské kožené boty. Na hudební scéně proběhly také změny. Během léta roku 1968, Jamajská hudba podstoupila změnu, rytmy rocksteady byly vytlačeny prudšími a agresivnějšími rytmy reggae. Tento rozumný, nekompromisní styl perfektně vyjadřoval postoj nové mladé subkultůry a během následujících měsíců se stále více zaměřoval na jejich rostoucí hnutí. Brzy jejich kupní síla vyhnala reggae z peripetií britské hudební scény, stalo se velmi oblíbené i přes neochotu celostátních rozhlasových společností a stoupající počty jamajských desek si našla cestu do britských populárních kruhů. Většina těchto v Anglii produkovaných desek byla vydávána u nakladatelství Trojan, které od počátku léta roku 1968 značně dominovalo rychle rostoucímu reggae trhu a vydávalo singly na svém mateřském labelu a u množství dceřiných společností. Mezitím se na módní scéně stala obuv dr.Martens airwair scénou vyžadovanou nutností, současně s nošením kšand a 'jungle greens'(vojnské kalhoty), a tehdy se prvně termín skinhead stal užívaným označením i mimo hnutí. Jak se hnutí celonárodně rozšiřovalo, stávala se móda stále více elegantní a vyparáděná. Zahrnující kalhoty Levi´s stapress, pulovry bez rukávů(vestičky), tónované obleky(vyráběné z trojbarevného mohérového materiálu), bundy harrington, plstěné klobouky, crombie nebo tříčtvrteční kabáty z ovčí kůže, střevíce, uhlazená pohodlná saka a boty Gibson. 'Number One Crop' s břitvou seřízlou pěšinkou se stával mezi lidmi stále více populárním účesem. Skinheadgirl, které se nechtěly nechat zahambit svými protějšky, vyvinuly svůj vlastní vzhled, vyhraný feathercut účes, monkey boots(opičí boty), tónované bundy a sukně. Během jara roku 1970, se ve scéně vytvářel stále vytříbenější a propracovanější styl. Frčely košile Ben Shermann s krátkým rukávem, kostkovaným nebo pyžamově pruhovaným vzorem, ačkoli podobný design od konkurenčních továren Brutus a Jaytex byl také považovaný za přijatelný. S příchodem léta se začaly objevovat jeanové a manžestrové bundy Levi. Takzvaný Skinheadský vzhled byl nyní celonárodním fenoménem, ale jeho udivující popularita nakonec zanikla. Továrny na oblečení se rychle chytily komerční příležitosti vydělat na stylu a začaly vyrábět levné, nekvalitní oblečení, které se mohlo méně bystrým kupujícím zdát jako opravdové McCoy. S každým „módy znalým“ workingclass teenagerem skákajícím podle módní vlny se stávali starší skinheads stále více rozčarovánými. Nechávali si narůst delší vlasy a oživili kalhoty Prince of Wales vybavené doghtooth(psí zub), které byly hodně populární během pozdější doby Mód éry. Někdo dokonce začal nosit pánské buřinky s běžným deštníkem, ale to všechno se ukázalo jako marné. K pocitu všeobecného zděšení mezi staršími skins přispělo, že hudba, která je svazovala dohromady se začínala měnit, hlavně díky nakladatelství Trojan. Ve snaze podpořit prodej ještě více a zavést reggae jako mainstreamový žánr společnost stále více „oslazovala“ produkované nahrávky důmyslnými rozhodnutími a vytvořila energický styl z již dříve vydaných věcí. Když se rok 1971 odkutálel pryč, jen naivní nebo ti příliš mladí si mysleli, že lepší bude pokusit se udržet skinheads vzhled ale brzy se také přesunuli. Reggae, samozřejmě zůstalo, ačkoliv Trojanské selhání pokusů zpopularizování muziky, provázející změny v politice, znamenalo odcizení se od kultu a muziy a to především bílé britské mládeže. Bohužel, nová generace bílých mládenců, kteří znovu oživili Skinheadskou kultůru,počernili jméno originálního hnutí. Výsledkem je, že si dnes mnoho lidí spojuje tuto kultůru s pravicovými extrémisty. Doufáme, že tato kolekce, uvádějící 50 "stomping" treků, přispěje k tomu, aby mladí kluci a holky našli zalíbení v britské módě „uvědomělých“ mladých. Pokoušíme se najít nějakou cestu k nápravě rovnováhy a sestavit výběr z nahrávek šitých na míru pro jednotlivce a zároveň pro všechny. --- Přeložený text pochází z popisu Trojan skinhead reggae set boxu Táda69 a SKAgulac
A něco málo pro pobavení "střihounského" publika
|
